Včelařme s rozumem

Není měsíc, aby se ve zprávách nemluvilo o včelách, včelaření nebo o medu. Snad ona publicita láká rok co rok další nováčky, aby si pořídili včelstva. Možná je přitahuje touha po přivýdělku nebo touha být součástí přírody.

Fakta
×          Aktuálně je v České republice registrováno 62 736 včelařů obhospodařujících 740 314 včelstev.
×          V Česku se v loňském roce vyprodukovalo 9 365 tun medu.
×          Nejvíce včel potkáte na Moravě, kde je vysoké zavčelení na km²
Začínáme
Na rozdíl od jiných odvětví není nutné složit žádné vstupní zkoušky jako například test rybářství u rybářů. Pro některé dobrá zpráva. Pro jiné nepochopitelný krok, protože špatnou hygienou či nedostatečnou léčbou včelstev jsou ohrožována i včelstva okolní například morem včelího plodu.
První věc, kterou si rozmyslete je, kam včelstva umístit. Místo nesmí být příliš větrné nebo příliš zastíněné. Zajímejte se o snůškové podmínky a zdroj vody (např. potok, rybník apod.). Zní to jednoduše. Ale… V lese můžete narazit na myslivce, kteří Vás nebudou chtít v blízkosti honitby. Jinde Vás může omezovat příjezdová cesta, která musí být sjízdná po celý rok. Nezapomínejte, že ke včelám pojedete i v zimě.
Ideální je najít v okolí zkušeného včelaře, který Vám poradí s potřebnými pomůckami a také by Vám mohl prodat oddělky. Nezačínejte pouze s jedním včelstvem, které může padnout lusknutím prstu a Vy pak budete horko těžko nahánět v sezóně včelstva nová.
Vaší povinnosti je se nahlásit u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.. Budete muset nahlásit kolik, kdo, kde má včelstev. Bude Vám přiděleno registrační číslo včelaře i každého stanoviště.
Můžete, ale nemusíte, se stát členem Českého svazu včelařů nebo Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ nebo obou. Budete tak u zdroje nejrůznějších informací a budete mít přehled o konaných akcích (přednáškách, kurzech apod.).

 
Končíme
Zní to idylicky. Cena medu se pohybuje nejčastěji 150 Kč za kilogram.  Výnos medu na včelstvo může být kolem 25 kg. Pořídím si 10 včelstev a rázem zbohatnu o desetitisíce. Příliš positivní počty.
Kde jsou náklady za cukr? Co čas strávený u včel, vytáčením nebo v dílně například u přípravy mezistěn?
Může přijít rok, kdy se počasí stane včelařovo nepřítelem a sotva se ze získané snůšky zaplatí krmení pro včely před zazimováním.
Stává se, že včelstva padnou a vy budete muset začít od začátku.
Zjistěte si proto časovou náročnost a úskalí včelaření, ať Vás neodradí první neúspěchy.

Včelařme s rozumem

Není měsíc, aby se ve zprávách nemluvilo o včelách, včelaření nebo o medu. Snad ona publicita láká rok co rok další nováčky, aby si pořídili včelstva. Možná je přitahuje touha po přivýdělku nebo touha být součástí přírody.

Fakta
×          Aktuálně je v České republice registrováno 62 736 včelařů obhospodařujících 740 314 včelstev.
×          V Česku se v loňském roce vyprodukovalo 9 365 tun medu.
×          Nejvíce včel potkáte na Moravě, kde je vysoké zavčelení na km²
Začínáme
Na rozdíl od jiných odvětví není nutné složit žádné vstupní zkoušky jako například test rybářství u rybářů. Pro některé dobrá zpráva. Pro jiné nepochopitelný krok, protože špatnou hygienou či nedostatečnou léčbou včelstev jsou ohrožována i včelstva okolní například morem včelího plodu.
První věc, kterou si rozmyslete je, kam včelstva umístit. Místo nesmí být příliš větrné nebo příliš zastíněné. Zajímejte se o snůškové podmínky a zdroj vody (např. potok, rybník apod.). Zní to jednoduše. Ale… V lese můžete narazit na myslivce, kteří Vás nebudou chtít v blízkosti honitby. Jinde Vás může omezovat příjezdová cesta, která musí být sjízdná po celý rok. Nezapomínejte, že ke včelám pojedete i v zimě.
Ideální je najít v okolí zkušeného včelaře, který Vám poradí s potřebnými pomůckami a také by Vám mohl prodat oddělky. Nezačínejte pouze s jedním včelstvem, které může padnout lusknutím prstu a Vy pak budete horko těžko nahánět v sezóně včelstva nová.
Vaší povinnosti je se nahlásit u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.. Budete muset nahlásit kolik, kdo, kde má včelstev. Bude Vám přiděleno registrační číslo včelaře i každého stanoviště.
Můžete, ale nemusíte, se stát členem Českého svazu včelařů nebo Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ nebo obou. Budete tak u zdroje nejrůznějších informací a budete mít přehled o konaných akcích (přednáškách, kurzech apod.).

 
Končíme
Zní to idylicky. Cena medu se pohybuje nejčastěji 150 Kč za kilogram.  Výnos medu na včelstvo může být kolem 25 kg. Pořídím si 10 včelstev a rázem zbohatnu o desetitisíce. Příliš positivní počty.
Kde jsou náklady za cukr? Co čas strávený u včel, vytáčením nebo v dílně například u přípravy mezistěn?
Může přijít rok, kdy se počasí stane včelařovo nepřítelem a sotva se ze získané snůšky zaplatí krmení pro včely před zazimováním.
Stává se, že včelstva padnou a vy budete muset začít od začátku.
Zjistěte si proto časovou náročnost a úskalí včelaření, ať Vás neodradí první neúspěchy.

Včelařme s rozumem

Není měsíc, aby se ve zprávách nemluvilo o včelách, včelaření nebo o medu. Snad ona publicita láká rok co rok další nováčky, aby si pořídili včelstva. Možná je přitahuje touha po přivýdělku nebo touha být součástí přírody.

Fakta
×          Aktuálně je v České republice registrováno 62 736 včelařů obhospodařujících 740 314 včelstev.
×          V Česku se v loňském roce vyprodukovalo 9 365 tun medu.
×          Nejvíce včel potkáte na Moravě, kde je vysoké zavčelení na km²
Začínáme
Na rozdíl od jiných odvětví není nutné složit žádné vstupní zkoušky jako například test rybářství u rybářů. Pro některé dobrá zpráva. Pro jiné nepochopitelný krok, protože špatnou hygienou či nedostatečnou léčbou včelstev jsou ohrožována i včelstva okolní například morem včelího plodu.
První věc, kterou si rozmyslete je, kam včelstva umístit. Místo nesmí být příliš větrné nebo příliš zastíněné. Zajímejte se o snůškové podmínky a zdroj vody (např. potok, rybník apod.). Zní to jednoduše. Ale… V lese můžete narazit na myslivce, kteří Vás nebudou chtít v blízkosti honitby. Jinde Vás může omezovat příjezdová cesta, která musí být sjízdná po celý rok. Nezapomínejte, že ke včelám pojedete i v zimě.
Ideální je najít v okolí zkušeného včelaře, který Vám poradí s potřebnými pomůckami a také by Vám mohl prodat oddělky. Nezačínejte pouze s jedním včelstvem, které může padnout lusknutím prstu a Vy pak budete horko těžko nahánět v sezóně včelstva nová.
Vaší povinnosti je se nahlásit u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.. Budete muset nahlásit kolik, kdo, kde má včelstev. Bude Vám přiděleno registrační číslo včelaře i každého stanoviště.
Můžete, ale nemusíte, se stát členem Českého svazu včelařů nebo Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ nebo obou. Budete tak u zdroje nejrůznějších informací a budete mít přehled o konaných akcích (přednáškách, kurzech apod.).

 
Končíme
Zní to idylicky. Cena medu se pohybuje nejčastěji 150 Kč za kilogram.  Výnos medu na včelstvo může být kolem 25 kg. Pořídím si 10 včelstev a rázem zbohatnu o desetitisíce. Příliš positivní počty.
Kde jsou náklady za cukr? Co čas strávený u včel, vytáčením nebo v dílně například u přípravy mezistěn?
Může přijít rok, kdy se počasí stane včelařovo nepřítelem a sotva se ze získané snůšky zaplatí krmení pro včely před zazimováním.
Stává se, že včelstva padnou a vy budete muset začít od začátku.
Zjistěte si proto časovou náročnost a úskalí včelaření, ať Vás neodradí první neúspěchy.

Včelařme s rozumem

Není měsíc, aby se ve zprávách nemluvilo o včelách, včelaření nebo o medu. Snad ona publicita láká rok co rok další nováčky, aby si pořídili včelstva. Možná je přitahuje touha po přivýdělku nebo touha být součástí přírody.

Fakta
×          Aktuálně je v České republice registrováno 62 736 včelařů obhospodařujících 740 314 včelstev.
×          V Česku se v loňském roce vyprodukovalo 9 365 tun medu.
×          Nejvíce včel potkáte na Moravě, kde je vysoké zavčelení na km²
Začínáme
Na rozdíl od jiných odvětví není nutné složit žádné vstupní zkoušky jako například test rybářství u rybářů. Pro některé dobrá zpráva. Pro jiné nepochopitelný krok, protože špatnou hygienou či nedostatečnou léčbou včelstev jsou ohrožována i včelstva okolní například morem včelího plodu.
První věc, kterou si rozmyslete je, kam včelstva umístit. Místo nesmí být příliš větrné nebo příliš zastíněné. Zajímejte se o snůškové podmínky a zdroj vody (např. potok, rybník apod.). Zní to jednoduše. Ale… V lese můžete narazit na myslivce, kteří Vás nebudou chtít v blízkosti honitby. Jinde Vás může omezovat příjezdová cesta, která musí být sjízdná po celý rok. Nezapomínejte, že ke včelám pojedete i v zimě.
Ideální je najít v okolí zkušeného včelaře, který Vám poradí s potřebnými pomůckami a také by Vám mohl prodat oddělky. Nezačínejte pouze s jedním včelstvem, které může padnout lusknutím prstu a Vy pak budete horko těžko nahánět v sezóně včelstva nová.
Vaší povinnosti je se nahlásit u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s.. Budete muset nahlásit kolik, kdo, kde má včelstev. Bude Vám přiděleno registrační číslo včelaře i každého stanoviště.
Můžete, ale nemusíte, se stát členem Českého svazu včelařů nebo Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ nebo obou. Budete tak u zdroje nejrůznějších informací a budete mít přehled o konaných akcích (přednáškách, kurzech apod.).

 
Končíme
Zní to idylicky. Cena medu se pohybuje nejčastěji 150 Kč za kilogram.  Výnos medu na včelstvo může být kolem 25 kg. Pořídím si 10 včelstev a rázem zbohatnu o desetitisíce. Příliš positivní počty.
Kde jsou náklady za cukr? Co čas strávený u včel, vytáčením nebo v dílně například u přípravy mezistěn?
Může přijít rok, kdy se počasí stane včelařovo nepřítelem a sotva se ze získané snůšky zaplatí krmení pro včely před zazimováním.
Stává se, že včelstva padnou a vy budete muset začít od začátku.
Zjistěte si proto časovou náročnost a úskalí včelaření, ať Vás neodradí první neúspěchy.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.

Podzimní úroda

Samozřejmě jste museli rostlinky předtím zasít. A pokud jste tak udělali, tak úrodu můžete klidně sklízet i v hodně pozdním listopadu. Některé druhy zeleniny můžete dokonce klidně nechat i v mrazu, a pokud vám je nikdo nevyfoukne, tak je budete mít extra čerstvé. Podívejme se na nejznámější druhy, které jsou všeobecně známy a které můžete, když už tedy ne letos, ale příští ro klidně sklízet i vy.

Jsou to především tyto druhy.
 
    • některé druhy zelí
    • čekanka
    • růžičková kapusta
    • špenát
    • zimní pór
 
Vybral jsem namátkou jen pět, kterým nějaké to chladno nevadí, a dokonce přečkají i mrazy. Obzvláště růžičková kapusta je v tomto přebornice. Může mrznout, jak chce, vy si ji prostě utrhnete a šoupnete třeba do polévky. Podívejte se na cenu mražené růžičkové kapusty za půl kilogramu (dnes modernější balení po čtyřech stech gramech, ale cenově stejné jak za půl kila).
Špenátové listy také snesou mráz, ale pak se dají upravit jen jako „protlak“. Jako celé listy s potížemi, protože mráz roztrhal jejich buněčnou strukturu.
Čekanku asi moc neznáte, ale pokud ano a potřebujete ji jako léčivku, spotřebujete již jen kořen. Květy má již dávno pryč, nať nebude mít tu sílu, kdežto kořen mrazík nepoškodil a můžete jej použít stejně jako čerstvý. Mimochodem je to oblíbená rostlinka na balkon.
Zelí zná a pěstuje snad každý. To sklízíte i na pozdní podzim stejně jako jindy. Svrchní listy vyhodíte a máte pochoutku, ať už zelí připravujete jakkoli. Je úplně jedno, zda jej budete dusit, či jej bude připravovat syrové jako vynikající salát, třeba s křenem. Dlužno jen napsat že obsah látek potřebných pro tělo bude touto skoro zimní sklizní nepatrně snížen.

Nu a poslední z pěti statečných je zimní pór. Je skoro stejný jako normální pórek, jen je o hodně odolnější. Má však menší počet jemnějších listů a je i růstové menší. Přesto je u nás rozšířenější. Snad i proto, že letní pórek rád „vymrzá“.
Tak tedy pokud jste dosud nevěděli co na podzim na zahrádce či v bedýnkách na balkóně, doufám, že vás článeček inspiroval.