29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


29 Bře

Minimální mzda nestačí, aby se nám dobře žilo!


Zvýšení minimální mzdy je samozřejmě pro většinu lidí příjemnou změnou, která se u nás mohla stát, nicméně to nemění nic na tom, že aby člověk mohl žít opravdu důstojný život, je to částka, která zcela nestačí.
Podle aktuálních výzkumů je jasné, že minimální mzda nestačí proto, aby lidé žili opravdu spokojený a důstojný život. Odborníci spočítali, že právě pro kvalitní život bez stresu, který by nám nepřinášel starosti s tím, že si nemůžeme dovolit zaplatit to, co tak nějak k dobrému životu potřebujeme, je zapotřebí měsíční příjem něco málo pod třicet tisíc. V Praze, kde je drahé bydlení je to dokonce o tři tisíce více. Je jasné, že více než polovina populace však bere méně, než je tato důstojná mzda.
krabička s mincemi
Ze Statistik rodinných účtů vychází, že pro důstojný život jedince je potřeba, aby měl možnost si zaplatit bydlení či hypotéku, ale také potraviny, oblečení, obuv, dopravu a další potřeby. Samozřejmě k tomu se taky ale musí myslet na občasnou zábavu, ať už to je členství v zájmovém spolku, zaplacení táborů a kroužků dětem či návštěva kina nebo možnost koupit blízkým alespoň malý dárek.
V neposlední řadě při mzdě, která by opravdu byla důstojná pracujícího člověka, by měla existovat možnost odkládat si stranou na neplánované výdaje. Například v případě, kdy se rozbije pračka či je potřeba využít služby právníka.
blondýna s tisícovkou
Z posledního výzkumu, který proběhl před dvěma lety však vyšlo, že více než 35 procent obyvatel Čech (48 procent v Ústeckém kraji) není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, který dosáhne deseti tisíc korun. A to je alarmující!
Každý, kdo si není schopný dopřát základní věci a není schopen si odkládat 7 % ze svých příjmů například na důchod či na pojistky, nemůže prostě říct, že bere dostatečnou výplatu a žije důstojný život. Naopak!
Z pohledu zaměstnavatelů je samozřejmě adekvátní mzda pro každého jedince zcela nezajímavá, protože musí být schopný obstát v obrovské konkurenci a tedy tlačí mzdu na nejnižší možnou hranici, aby na mzdových nákladech ušetřil.
 


25 Bře

Jaké cíle si klade sociální služba zařízení následné péče?


 Zařízení sociální služby následné péče přijímá pacienty na základě doporučení odborného lékaře, který ho propouští z příslušného oddělení nemocnice.
 
Následná péče disponuje lůžkovou, léčebnou a rehabilitační péčí, jež je věnována dlouhodobě nemocným pacientům, kteří mohou strádat nejen fyzicky, ale i po psychické stránce. Z velké části se jedná o klienty seniorského věku, ale určitou skupinu tvoří i chronicky nemocní středního a mladšího věku.
senior s chodítkem
 
HLAVNÍ CÍLE NÁSLEDNÉ PÉČE
 
·                    Zmírnění, zpomalení, nebo zastavení projevů původního onemocnění, což je dosahováno
      užitím vhodné farmakoterapie vedené na základě diagnóz dodaných z předchozích léčebných  
zařízení
·                    Pohybová (rehabilitační) terapie,která se zaměřuje na individuální potřeby jednotlivců
·                    Nácvik soběstačnosti(zvládnutí základní osobní hygieny, vstávání a uléhání na lůžko, 
samostatnost při jídle
·                    Komunikace s pacienty – zajišťuje ji nejenom zdravotnický personál, ale i zdravotně sociální
pracovník. Jeho úkolem je řešit s klientem nejenom jeho zdravotní problém, ale pokud to situace vyžaduje, i problémy tíživých životních situací. Tento pracovník také podporuje aktivní účast klienta a jeho rodiny na rozhodování o dalších možnostech péče po jeho případném propuštění.
·                    Paliativní péče – U nevyléčitelně nemocných pacientů zajistit důstojný a klidný zbytek života
včasným a pravidelným podáváním vhodných tišících prostředků, tak aby netrpěl jak fyzicky, tak psychicky. To vše za účasti členů rodiny
žilní přístup
 
Zařízení sociální služby následné péče je důležitým článkem zdravotnického sytému v České republice, který zasluhuje pozornost, jak veřejnosti, tak zejména v oblasti finanční politiky, protože
právě v této oblasti je financí třeba. Ať už se jedná o rekonstrukce budov, nebo zvyšování počtu lůžek, či zkvalitnění samotné péče o pacienty. Na to je třeba myslet. Jde přece o zdraví nás všech!


25 Bře

Jaké cíle si klade sociální služba zařízení následné péče?


 Zařízení sociální služby následné péče přijímá pacienty na základě doporučení odborného lékaře, který ho propouští z příslušného oddělení nemocnice.
 
Následná péče disponuje lůžkovou, léčebnou a rehabilitační péčí, jež je věnována dlouhodobě nemocným pacientům, kteří mohou strádat nejen fyzicky, ale i po psychické stránce. Z velké části se jedná o klienty seniorského věku, ale určitou skupinu tvoří i chronicky nemocní středního a mladšího věku.
senior s chodítkem
 
HLAVNÍ CÍLE NÁSLEDNÉ PÉČE
 
·                    Zmírnění, zpomalení, nebo zastavení projevů původního onemocnění, což je dosahováno
      užitím vhodné farmakoterapie vedené na základě diagnóz dodaných z předchozích léčebných  
zařízení
·                    Pohybová (rehabilitační) terapie,která se zaměřuje na individuální potřeby jednotlivců
·                    Nácvik soběstačnosti(zvládnutí základní osobní hygieny, vstávání a uléhání na lůžko, 
samostatnost při jídle
·                    Komunikace s pacienty – zajišťuje ji nejenom zdravotnický personál, ale i zdravotně sociální
pracovník. Jeho úkolem je řešit s klientem nejenom jeho zdravotní problém, ale pokud to situace vyžaduje, i problémy tíživých životních situací. Tento pracovník také podporuje aktivní účast klienta a jeho rodiny na rozhodování o dalších možnostech péče po jeho případném propuštění.
·                    Paliativní péče – U nevyléčitelně nemocných pacientů zajistit důstojný a klidný zbytek života
včasným a pravidelným podáváním vhodných tišících prostředků, tak aby netrpěl jak fyzicky, tak psychicky. To vše za účasti členů rodiny
žilní přístup
 
Zařízení sociální služby následné péče je důležitým článkem zdravotnického sytému v České republice, který zasluhuje pozornost, jak veřejnosti, tak zejména v oblasti finanční politiky, protože
právě v této oblasti je financí třeba. Ať už se jedná o rekonstrukce budov, nebo zvyšování počtu lůžek, či zkvalitnění samotné péče o pacienty. Na to je třeba myslet. Jde přece o zdraví nás všech!


25 Bře

Jaké cíle si klade sociální služba zařízení následné péče?


 Zařízení sociální služby následné péče přijímá pacienty na základě doporučení odborného lékaře, který ho propouští z příslušného oddělení nemocnice.
 
Následná péče disponuje lůžkovou, léčebnou a rehabilitační péčí, jež je věnována dlouhodobě nemocným pacientům, kteří mohou strádat nejen fyzicky, ale i po psychické stránce. Z velké části se jedná o klienty seniorského věku, ale určitou skupinu tvoří i chronicky nemocní středního a mladšího věku.
senior s chodítkem
 
HLAVNÍ CÍLE NÁSLEDNÉ PÉČE
 
·                    Zmírnění, zpomalení, nebo zastavení projevů původního onemocnění, což je dosahováno
      užitím vhodné farmakoterapie vedené na základě diagnóz dodaných z předchozích léčebných  
zařízení
·                    Pohybová (rehabilitační) terapie,která se zaměřuje na individuální potřeby jednotlivců
·                    Nácvik soběstačnosti(zvládnutí základní osobní hygieny, vstávání a uléhání na lůžko, 
samostatnost při jídle
·                    Komunikace s pacienty – zajišťuje ji nejenom zdravotnický personál, ale i zdravotně sociální
pracovník. Jeho úkolem je řešit s klientem nejenom jeho zdravotní problém, ale pokud to situace vyžaduje, i problémy tíživých životních situací. Tento pracovník také podporuje aktivní účast klienta a jeho rodiny na rozhodování o dalších možnostech péče po jeho případném propuštění.
·                    Paliativní péče – U nevyléčitelně nemocných pacientů zajistit důstojný a klidný zbytek života
včasným a pravidelným podáváním vhodných tišících prostředků, tak aby netrpěl jak fyzicky, tak psychicky. To vše za účasti členů rodiny
žilní přístup
 
Zařízení sociální služby následné péče je důležitým článkem zdravotnického sytému v České republice, který zasluhuje pozornost, jak veřejnosti, tak zejména v oblasti finanční politiky, protože
právě v této oblasti je financí třeba. Ať už se jedná o rekonstrukce budov, nebo zvyšování počtu lůžek, či zkvalitnění samotné péče o pacienty. Na to je třeba myslet. Jde přece o zdraví nás všech!