Dostat se až na špičku chce hodně trpělivosti. Stojí to spoustu nervů a hodin strávené tréninkem. Je nutné hodně cestovat a účastnit se různých utkání. Rozhodně se nedá tvrdit, že dostat se na vrchol je o štěstí.
Součástí sportovního vybavení je terč a šipky. Samotný terč je překvapivě velmi těžký a platí přesná pravidla pro to, jak vysoko ho pověsit. Dále se kolem terče dává jakési okruží, které chrání samotnou zeď v případě, že se hráč netrefí. Šipky se pak vyrábí pro každého hráče přímo na zakázku, ale důležité je především to, kdo s nimi hraje. Samotné šipky úspěch nezaručí.
V tomto sportu je velmi těžké udržet soustředěnost, když stojíte před davem fandících diváků a jde vám o to trefit šipkou jedno konkrétní pole. Jen velmi malé množství hráčů si dokáže zachovat tak chladnou hlavu.
Samotná hra je překvapivě docela rychlá a vše probíhá svižně. Hráči už dopředu přesně vědí, na jaký segment hrají a hrají s tím, že se trefí. Pakliže ne, rychle si přepočítají, jaké pole musí trefit dál. Ačkoliv se právě počítání může na tomto sportu zdát jako to nejtěžší, vše je jen o tréninku a ve skutečnosti je to velmi automatické.
Na závěr hry je třeba hodit jedno konkrétní pole, tzv. Double (Double Out = DO) a tím hru ukončit. A to je pochopitelně velký nápor na nervy. Trefit přesně takové malé pole ze vzdálenosti 237 cm od terče je náročné.
Náhoda v tomto sportu moc nefunguje, hráč musí být připravený na to, že bude hrát tak, jak chce hrát. Hodit za sebou devět šipek podle plánu a tím vlastně dosáhnout cílového počtu bodu v nejmenším možném počtu hozených šipek, se nepodaří jen tak někomu.
Ačkoliv se může zdát, že jde výhradně o mužský sport, rozhodně to tak není. Jak dokázala Fallon Sherrock, které se na mistrovství podařilo zvítězit oproti muži. Dokonce i mezi diváky je k vidění spousta fanoušků ženského pohlaví.
